Bonusové povídky
Svatební dar
Povídka se odehrává na jaře roku 1752, krátce po Plukovníkovi a rebelově dceři. Kapitola přeci končí, když Elizabeth pronáší možná poněkud neuváženou žádost ke svému snoubenci, že by se jejich svatba mohla uskutečnit v Edinburghu. A není nic, co by David Wavesbury pro svou nastávající neudělal.
Ale někdy nemusí stačit ani peníze a vliv. Od povstání uběhlo skoro šest let, ale v lesích pořád živoří poslední jakobitští psanci a někteří britští vojáci stále doufají, že jejich dopadením získají jmění i slávu. Postupně se množí čím dál tragičtější události a zdá se jako by se někdo snažil svatbě bránit. Možná je za vším jen snaha překazit nepopulární sňatek anglického hraběte se Skotkou z Vysočiny, ale možná jsou důvody složitější.
Záhada v Ashcroft Manor
Cesta z Hannoveru do Pensylvánie neproběhla pro Wavesburyovi tak jednoduše, jak se nejprve mohlo zdát. Mise od samotného ministerského předsedy zní: v předvečer míru zabránit za každou cenu diplomatickému skandálu, což pro tentokrát znamená dohlédnout na zhýralého francouzského aristokrata. Úkol na první pohled nevhodný pro vojáka přivádí Davida s Elizabeth na slavnost pořádanou ve venkovském sídle významného šlechtice. V pozadí však hrozí cosi daleko temnějšího, než si oba dokázali představit. Objeví se první mrtví a situaci komplikuje i to, že se o Elizabeth začal zajímat nejproslulejší sukničkář Evropy.
Pokud to čas dovolí, snažím se účastnit Literárních dílen, které pod Městskou knihovnou výborně vede Tereza Matoušková. Občas mi téma cvičné povídky sedlo do Wavesburyovského cyklu, konkrétně vznikly zatím dva takové příběhy. Snad by byla škoda, kdyby jen tak zmizely, můžete si je tedy, pokud budete chtít, také přečíst.
Ve čtvrtém díle (Smrt mezi kapkami deště) v poslední povídce Oko za oko Elizabeth radí Davidovi, aby hledal v nouzi pomoc u manželů Claude a Mary-Rose. Jak se ti dva poprvé setkali jsem se právě pokusil zpracovat v relativně akčním příběhu.
Tentokrát bylo jedno z možných cvičných témat: „Mahúd slona Rádžího tragicky zahynul. Slon truchlí, nejí nespí a je agresivní. Mahúdův syn se rozhodne slona zachránit a získat si jeho důvěru.“ Hned mě napadla scéna ze Slečny podporučíka (knihy i povídky), takže jsem se rozhodl v kratičkém příběhu zpracovat téma tak říkajíc z druhé strany barikády (místy vlastně doslova). Příběhu, kde jsou plukovník Wavesbury a ostatní vlastně jen taková neurčitá nepojmenovaná hrozba.